O nás

Ľubka o Vojtovi

               Jestli něco Vojta umí opravdu dobře, tak je to odpočívat. Taky dělá jenom věci, které chce a ne které by měl nebo by chtěli jiní.  A má dar přimět ostatní, aby dělali to, co chce on. Třeba to může být návštěva 14ti měst v průběhu 11ti dni dovolené jenom proto, aby si je odškrtnul ze seznamu. A proto, že rád jezdí. Má rád chlapské filmové hlášky, ale zároveň romantické slaďárny. Dojímá se i u Ano, šéfe!

Není materialista, ale jestli si k věci vybuduje vztah, jen tak ji nevyhodí. Vlastně nevyhodí skoro nic. Umí mě rozesmát a je mi oporou, ale když mám blbou náladu, dorazí mě. Jisté je, že si na projížďce na motorce poobědvá před sámoškou rohlík se šunkou a rajčetem a televizi přepne na fotbal. Proti společenské nespravedlnosti vždy zakročí, i když se to zrovna nehodí, nebo by mu hrozil úraz.

Vždy mi řekne, co má na srdci, i když to nechci slyšet. Lepšího parťáka pro cestu a pro život jsem si vybrat nemohla.

 

Vojta o Ľubce

               Ľubka je vostrá holka z hor, konkrétně ze slovenský Malý Fatry. Hučela do mě aspoň dva roky, abysme vyrazili daleko a hlavně na  pořádně dlouho “do světa”. Myslím, že se tam nejvíc těší na všechny ty zvířátka (tučňáky, lamy, lachtany…), který má dost často radši než lidi.

Taky výborně vaří a ráda ochutná všechny možný místní speciality. Má ráda hezký věci. Má prostě vkus – jinak by se mnou nebyla. Úplně      všemu se snaží přijít na kloub, takže se určitě těší na setkání s jihoamerickým úředním aparátem. Také se svědomitě učí s naším novým fotoaparátem. A musím říct, že už jí to jde fakt dobře.

Miluju jí a udělám pro ní první poslední. Ale naše starý fáro opravit nedovedu. To nechám radši na ní, na Lubošovi…