Plány jsou stejně k ničemu

Hodně lidí se nás před cestou ptalo, jaké jsou naše plány, co chceme vidět, jakou pojedeme trasou… Vojta doma pořád otravoval s tím, že bychom měli mít itinerář jasně daný i časově. Ve skutečnosti se všechny naše plány zhroutily už na letišti v Londýně.

Díky zpožděnému letu a následnému nechtěnému jednodennímu eurovýletu nepřijedeme do Montevidea ve středu, jak jsme chtěli, ale až ve čtvrtek večer. A to nám notně komplikuje proces vysvobození našeho Ládíka z tamního přístavu. Nemůžeme totiž počítat s tím, že se v pátek bude na uruguajský celnici pracovat tak pilně, že nám auto vydají tentýž den. Máme počítat až s pondělím. Najednou máme zpoždění ne jeden den, ale hned čtyři.

Nestíháme finále Rallye Dakar v Cordóbě, ani v okolí naplánované výlety a jsme na víkend uvěznění v Montevideu. V takovéto situaci můžete jediné – vytěžit z ní, co to jde. A tak se necháváme vtáhnout atmosférou této metropole velikosti Prahy.

Jedna z prvních zvláštností, jenž si v ulicích Montevidea všimnete, jsou termosky. Venku je víc jak 30 stupňů a stejně si mnoho lidí v podpaží nese termosku s horkou vodou a upíjí nápoj z baňaté nádoby přes kovové brčko. Pití maté je v Jižní Americe posvátná tradice, má svoje pravidla a společenský význam.

 

Náš první “hrnek” (správně mate) jsme dostali hned v pátek ráno od našeho celního deklaranta Eduarda. O brčko se vždy dělí hned několik lidí, žádné upejpání a přísná hygienická opatření (nebo jakákoliv). Neštítíme se, srkáme a dostáváme ihned lekci, jak správně pít. Dokud obsah nádoby není vypitý, neposouvá se dál. Až když už máme dopito, vracíme mate s poděkováním tomu, kdo nám ho nabídl.

Na zvláštní nahořklou chuť maté si musíme trochu zvykat. Povzbuzeni kofeinem je ale tak příjemné, že si ihned nakupujeme potřebné propriety a jdeme vařit. I když nám milý personál v hotelu vysvětlil postup přípravy, po pár marných pokusech, kdy se nám z ucpaného brčka nepovedlo nic vysát a máme pusu plnou rozdrcené bylinky, zkoušíme přípravu podle Youtube návodu. A hurá, daří se! Druhý den v Jižní Americe a už si vesele vaříme vlastní mate!

Napsat komentář